Tři noci v Kyjevě

Tři noci v Kyjevě

30. dubna - 3. května 2019
Velká města mě většinou odrazují, ale u východních zemí rád udělám výjimku. Když se tedy v akci objevily letenky do Kyjeva s FlyUIA, moc dlouho jsme neváhali a s ročním předstihem je pořídili.
Účastníci: Já, Míša
Náklady: 1100 Kč/os. letenka z Prahy
20 EUR cesta z a na letiště v Kyjevě
1500 Kč/os. útrata na místě
2300 Kč/2 os. ubytování
Celkem asi 4200 Kč

Přes Airbnb jsme vybrali (na místní poměry) dražší ubytování nedaleko metra do centra na sídlišti Pozniaky. Od kamarádky jsem dostal ukrajinskou SIMku (KievStar, jde koupit i na letišti) s původně 9GB internetem (150 UAH/4 týdny). Než nastal den D, asi třikrát nám ukrajinci popřesouvali čas odletu. Po příletu následovala pasová kontrola s pořádným chumlem lidí, naštěstí většina místních, pro EU byly vyhrazeny vlastní brány. Náš host nás za 10 EUR vyzvedl na letišti, ukázal byt, okolí a poradil, kde vyměnit peníze (na letišti prý raději ne).

Večer jsme jen vyměnili peníze (90 EUR za něco přes 2600 UAH) a v místním supermarketu Novus nakoupili vodu (z kohoutku nám paní domácí pít nedoporučovala), pár různých piv a na večeři Varenyky (вареники) – variace na ravioly nebo pirohy.

Ráno krásné počasí – déšť a zima. Vyrážíme na nedalekou zastávku, kde maršrutkou popojíždíme asi 10 minut k metru (jedna jízda za 7 UAH, platí se řidiči nebo se peníze zezadu maršrutky pošlou po lidech). Do metra je potřeba koupit si v žeton za 8 UAH (platí se buď 10 UAH bankovkou v automatu nebo paní v kase). Po vhození žetonu je třeba jít vlevo od turniketu, když se pokusíte jít bez zaplacení, z turniketu se vysunou kovové zábrany s děsivým zvukem, jakoby se těšily, až vám zpřelámou nohy. Žeton platí na neomezenou dobu v rámci jedné jízdy včetně přestupů. Pro plánovaní spojů MHD doporučuji aplikaci EasyWay pro Android, pro orientaci po památkách i trasách metra Mapy.cz.

Kyjevskopečerská lávra

Vystupejeme ve stanici Arsenalna (Арсенальна), která je nejhlouběji položenou stanicí metra na světě (105.5 m) a pokračujeme pěšky na Kyjevskopečerskou lávru (Києво-Печерська лавра). Jde o pravoslavný klášterní komplex, mj. zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO. Za 80 UAH kupujeme vstupenku do horní části, kde se nachází hlavně Kostel Nanebevzetí, zvonice (65 UAH vstup), ze které je 360° výhled mj. na Matku vlast, a muzeum miniatur (30 UAH, zní to trochu zvláštně, ale stojí za návštěvu). Postupujeme do nižší části, kterou vlastní církev (bez vstupného). Hlavní atrakcí je zde jeskynní komplex, do jedné části se vstupuje skrze Kostel povýšení svatého kříže, do druhé přes Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Do obou částí můžete vstoupit pouze příslušně oblečeni, ženy šátek na hlavě a sukni (i přes kalhoty), obojí je možné zdarma zapůjčit u vstupu. Doporučuji u vstupu koupit svíčku (3-10 UAH), dole je docela tma. Procházíte úzkými uličkami, po jejichž stranách jsou ve skleněných rakvích uloženy mumie mnichů, kteří zde žili (komplex začal roku 1053 vytvářet sv. Antonín Pečerský – v té době samozřejmě ještě svatý ani pečerský nebyl; Пече́ра = jeskyně). Potkáte také spoustu věřících, kteří rakve a relikvie líbají nebo se jich alespoň dotýkají hlavou, čímž prý čerpají energii. Část jeskyní je určena pouze věřícím a poutníkům a sedí u nich na hlídce mnich.

Cestou zpátky k metru se ještě zastavujeme v parku Věčné slávy u pomníku hladomoru (1932-1933), během kterého na Ukrajině zemřelo podle některých odhadů až 10 milionů lidí. Kousek vedle se nachází ještě památník Věčné slávy u hrobu neznámého vojína.

Majdan

Popojíždíme metrem na Náměstí Nezávislosti (Майдан Незалежності, ve světě známý prostě jen jako Majdan, na kterém probíhaly roku 2014 masové demonstrace). Náměstí dominuje pomník nezávislosti z roku 2011, po celé ploše je pak mnoho menších památníků a soch významných osob Kyjeva a Ukrajiny celkově. Pod celým náměstím se nachází nákupní centrum Globus, které občas vykukuje skrze prosklené kupole a na konci náměstí se tyčí jeho hlavní budova. Na druhé straně jsou pak obří bankovní domy. V polovině náměstí protíná ulice Khreshchatyk, která bývá o některých víkendech a svátcích uzavřena pro dopravu a mění se tak v obří pěší zónu.

Po celodenním chození se zastavujeme na pivo v Porter pubu (Портер Паб), což je ukrajinská síť hospod s vlastním pivovarem (nejvíce mi chutnal asi Chört, celkově mi ale piva na Ukrajině až na výjimky moc nejela).

Starý Kyjev

Ráno vyrážíme na zastávku Zoloti Vorota (Zlatá brána, Золотi ворота), kde se nachází hlavní brána kyjevského opevnění z roku 1037 postavená podle Zlaté brány v Istanbulu. Tu sověti roku 1982 trošku necitelně zrekonstruovali, aniž by se dochovala fotka původní brány.

Procházíme kolem sochy Ježka v mlze (Ёжик в тумане) podle oceňovaného animovaného filmu z roku 1975.

Ježek v mlze / Jožik v tumaně

Jdeme na Sofijské náměstí, na kterém se nachází socha Bohdana Khmelnytskeho, vůdce kozáckého vojska, z roku 1888. Vedle náměstí se nachází i Katedrála svaté Sofie (Софійський собор), nejstarší chrám v Kyjevě, založený roku 1037. Protože už máme ze včerejška chrámů dost, dovnitř nejdeme.

Pokračujeme k dětskému parku (Дитячий ландшафтний парк) v Peizazhné Aleji. Ten byl otevřen roku 2009 a nachází se v něm několik desítek mozaikových skulptur od K.Skretutskeho věnované Alence z říši divů (která vypadá „trošku“ sjetě), Malému princi a dalším. Některé už jsou bohužel v poněkud horším stavu. Super místo, kde strávíte nemalý čas focením.

Odtud procházíme dál k bývalé osadě, kterou založil kníže Kyj (Кий), ve středu osady jdou stále vidět pozůstatky chrámu věnovanému bohu Perunovi. Vedle se nachází budova Národního historického muzea, které tak trošku připomíná bílý dům.

Naši další zastávkou měl být Chrám svatého Ondřeje (Андрiївська церква), který je sice aktuálně v rekonstrukci, ale za malý poplatek se lze porozhlédnout alespoň kolem něj (a zezadu jsou prý hezké výhledy). Bohužel paní v kase neměla na vrácení z 500 UAH bankovky (v Kyjevě byl s většími bankovkami obecně problém, nejlepší je mít u sebe na drobné platby hlavně 10, 20 a 50 UAH bankovky), tak jsme měli smůlu :(

Podil

Jdeme tedy dolů Ondřejským sestupem (Андріївський узвіз), která je lemována stánkaři se suvenýry, galeriemi a muzei. Také se zde nachází budova pojmenovaná jako Hrad Richarda Lvího Srdce. S ním ale nemá pranic společného, nechal si ji mezi lety 1902-1904 postavit místní průmyslník Dmitry Orlov. Dole se zastavujeme v kavárně/obchodě s vyhlášenou lvovskou čokoládou.

Přicházíme na náměstí s obřím ruským kolem, které je bohužel zavřené a kdy se otevírá se tady nedočteme. Moc dalšího tu není, tak si dáváme v nedaleké restauraci KOLO oběd (doporučuji!) a procházíme se po Podilu (tak se jmenuje tato část města). Při návratu na náměstí nás mile překvapuje, když otevírají ruské kolo (byly tři odpoledne). Jupí. Za 120 UAH si užíváme výhledy na město z jiného pohledu.

Po hlavní ulici pokračujeme k zubačce, která nás za 8 UAH (je potřeba si koupit žeton podobný tomu v metru) vyveze zpátky nahoru do města k Chrámu Svatého Michala. Tento klášter funguje již od 12. století, ale za sovětské éry byl zničen a cennosti převezeny do různých muzeí nebo jiných katedrál. Mezi lety 1997-1998 byl chrám obnoven.

My už se ale vracíme zpátky na Majdan, odkud podél Khreshchatycké ulice na Besarabský market, kde si v místním Craft beer shopu dáváme pivo Tsypa (Ципа). Asi nejlepší pivo, které jsem tady pil. A jako bonus barman rozuměl česky :)

Dva dny jsou na Kyjev málo. Měli jsme v plánu ještě Matku vlast, skanzen Pyrohiv a původně i Chernobyl. To by tam ale člověk musel být tak týden, aby stihl vše oběhat.

Podobné články
© 2019 Pavel Třupek