Itálie - Jižní Tyrolsko - jídlo, víno, hory

Itálie - Jižní Tyrolsko - jídlo, víno, hory

24. - 29. října 2017
V severoitalských hotelech končí sezóna a tak jsme využili poslední příležitost udělat si výlet za přáteli Míši do městečka Naturno v provincii Bolzano.
Účastníci: Já, Míša
Endomondo: San Martino Al Monte - Schlanders
Kirchbachspitze

Vyrážíme v úterý po práci a bereme ještě přes Blablacar dva lidi do Linzu. Malá zajížďka nám nevadí, ale když chtějí vyhodit na nádraží, ale vůbec netuší, kde nádraží je, tak už se Míša tak tak drží :D Pokračujeme dále přes Salzburg, Innsbruck a průsmyk Brenner, kde platíme 9 EUR za přejezd. Dalších cca 6 EUR nás čeká jako mýtné za dálnici do Bolzana. Kolem půl druhé dorážíme do Naturna. Jdeme brzo spát, na další den nám Bety s Honzou připravili program.

Ráno se potkáváme s dalšími místními Čechy/Slováky a vyrážíme vlakem do nedalekého městečka Latsch, kde lanovkou pokračujeme do cca 1800 m.n.m.

Při procházce po vrstevnici míjíme několik hradů a naši hostitelé nás překvapují piknikem.

Večer trávíme v nedalekém bytě večeří z raclette grilu a hraním her. Ve čtvrtek je v plánu nedaleké muzeum Reinholda Messnera. Celkem jich v okolí postavil šest, každé zaměřené na jiný aspekt hor. Stoupáme zprudka kopcem, nahoře platíme 9 EUR vstupné a pak už si jen užíváme prohlídku v němčině, které nerozumíme :D Hrad je to ale krásný a mě dostávají hlavně obrazy od Jeana-Georgese Incy.

Cestou dolů se ještě kocháme výhledy na rozlehlé sady jabloní, jejichž jablka známe i z čr s nálepkou berušky.

Autbusem za 2 EUR ještě popojíždíme do Merana, známého lázeňského města.

Večer opět trávíme popíjením a hrami. Ráno mě čeká relativně brzké vstávání, nakonec kolem 7 vyrážím k chatě Dickhof, odkud chci na vrchol Kirchbachspitze (3053 m.n.m.). Pomalu stoupám k chatě Obere Mairalm a hlouběji do údolí.

Pak se cesta zvedá a ja pokračuji do prudkého svahu, na kterém je místy sněhu až po kolena. Stoupání je prudší a prudší, až konečně dorážím na vrchol. Pár fotek u kříže, zápis do vrcholovky a hurá dolů, protože se žene déšť. Z něj se nakonec vyklube krásná duha, která mi alespoň zpříjemňuje sestup.

Doma už mě čeká oběd a pak vyrážíme k nedalekému vodopádu Partschinser. Klikaté uličky jsou zlo a navigace nás vede do čim dál tím užších a prudších uliček. Obří vodopád ale stojí za to!

Původní plány zajet do Merana měníme a cestu protahujeme do Bolzana, správního města celé provincie. Už větší město jen v rychlosti procházíme a kocháme se krásnými uličkami a trhy.

Večer rozloučení u vína a ráno v 7 vyjíždíme přes Reschen, cestou pak stavíme ve švýcarském Samnaunu nabrat benzín a přes Innsbruck zase zpátky. Nedělní kolony, vichřice a déšť nám cestu prodloužily na příjemných 15 hodin jízdy.

Podobné články
© 2018 Pavel Třupek