Západní Tatry - Roháče

24. - 25. září 2016
Počasí nám sice úplně nepřálo, mlha ve vyšších polohách kazila výhledy, ale i tak se jednalo asi o jeden z posledních skoroletních víkendů.
Účastníci: Pája, Inka, Tomáš
Endomondo: Den první - Baranec, Plačlivé
Den druhý - Račková dolina

Původní plán jít hřeben Roháčů ze Zverovky padl ve chvíli, kdy jsme vyrazili směr Slovensko namísto Polska a rozhodujeme, že se nám nechce tak daleko zajíždět. Auto necháváme v Žiarské dolině a po žluté vyrážíme na Baranec. Po pár set metrech zjišťujeme, že už ale na žluté nejsme, tak stoupáme strmě vzhůru směrem, kde bychom se zase měli napojit. Stoupák na Holý vrch je docela výživný, ale nic strašného.

Od tama už jen klečí a za chvíli už stojíme na Baranci. Dáme svačinu a než se odhodláme ke společné fotce, celý vrchol se noří do mlhy. Při sestupu k Smreku klasicky fouká silný vítr, který alespoň mlhu rozhání.

V Žiarském sedle se Inka odpojuje a já s Tomášem jdeme kouknout ještě na Plačlivé, odkud jsou určitě nádherné výhledy kdyby nebyly skryty za bílým závojem. Ze Smutného sedla pak pokračujeme dále k chatě, kde už by nás čeká Inka.

Rychle občerstvení a za 5E si půjčujeme koloběžky, které nás rychle dovezou dolů skrze děravou silnici. Lepší, než to jít pěšky. Večer ještě přejíždíme do kempu v Račkové dolině. Nikde nikdo, tak zvedáme závoru a táboříme u dřevěné lavičky. Lehce se posilňujeme Whiskou a najednou koukáme, že je láhev prázdná. Čas jít spát.

Ráno se rozhodujeme dát jen malou procházku. Údolím Račkové jdeme podél potoka a na rozcestí odbočujeme na zelenou směrem na Nižnou Maguru.

Moc se nám dneska nechce, tak máme procházkové tempo, jen občas zrychlíme při řevu jelenů v říji. Na skalce před Nižnou Magurou odpočíváme u sběru borůvek a brusinek a po chvíli to otáčíme zpátky k autu.

Podobné články
© 2017 Pavel Třupek