Přechod Západních Tater + Kriváň jako bonus

4. - 7. července 2017
Dlouho plánovaný přechod Roháčů, Polských a Vysokých Tater nám nakonec překazilo počasí a absence stanu, tak jsme nakonec dali alespoň na dva dny celé Roháče a k tomu Kriváň jako bonus.
Endomondo: Huty, Salatín, Baníkov, Plačlivé, Jamnická Plesa
Jamnická plesa, Volovec, Zverovka
Kriváň

Původně jsme měli vyrazit na prodloužený víkend jen ve dvojko, ale nakonec se připojuje i Pajin, kterému padl Triglav. Večer vyjíždíme a skoro za tmy dorážíme do Hut. Po pár pivech roztahujeme plachtu u turistického přístřešku a spíme pod širákem.

Ráno vyrážíme na těžko po červené a pomalu stoupáme k skalnímu městu - Radovým skalám a dále na Sivý vrch (1805 m.n.m.).

Za Salatínem (2047 m.n.m.)Baníkovu (2178 m.n.m.) dáváme v závětří první větší pauzu a pokračujeme dále přes Tri kopy do Smutného sedla.

Před Plačlivé (2128 m.n.m.) trochu ztrácíme značku, tak hodně prolézáme různé kameny :D Před Ostrým Roháčem (2088 m.n.m.) začíná poprchávat, kluzké kameny nám ještě scházely. Naštěstí to byla jen krátká přeháňka a při sestupu se okolní kopce krásně probarvují.

Scházíme k Nižnému Jamnickému plesu, kde u velkých kamenů táboříme. V noci začíná solidní bouřka, takže se tísníme pod malou plachtou, na kluky na kraji teče a moc se nevyspíme. Že jsme si, blbci, nevzali stan.

Ráno se probouzíme, u sousedů dostáváme kafe a rozhodujeme, že dnes dojdeme jen zbytek Roháčů. Stoupáme tedy na Volovec (2063 m.n.m.) a dále do Látané doliny.

Dáváme pivko a jdu stopovat zpátky do Hut pro auto. Během chvilky zastavuje mladý pár, který mě háže až na místo, super! Sjíždíme do Liptovského Mikuláše, doplníme zásoby a stavíme u řeky poblíž Pribyliny.

Ráno popojíždíme ke Třem Studničkám a stoupáme po zelené značce kolem Partyzánského bunkru.

Když dorážíme k rozcestí pod Kriváňom, začíná se okolí halit do mlhy a pršet. Bereme to zkratkou a stoupáme přímo na hřebínek. Skrze složitější terén to jde pomaleji, dost lidí to otáčí, ale vrchol alespoň máme jen pro sebe! Krátká kochačka, když se mraky rozestoupí a v dešti zase sestupujeme dolů, tentokrát po modré.

U Jamského plesa se pořádně rozpršelo, tak chvilku čekáme pod přístřeškem, ale nakonec se odhodláváme a pokračujeme v dešti. Pajin si vzpomíná, že četl o veřejném termálním pramenu někde poblíž, tak hledáme a za pár minut už míříme do Kalamen. Na konci vesničky platíme 1.5E za parkování a v trenkách už skáčeme do teplé vody.

Podobné články
© 2017 Pavel Třupek