Itálie - Bergamo, Lago d'Iseo

24. - 27. listopadu 2016
Itálie mě nikdy příliš nelákala, ale po téhle návštěvě jsem definitivně změnil názor. Krásné hory jsem tušil, ale až tak příjemné a vstřícné lidi jsem nečekal.
Účastníci: Pája, Henry, Martin, Jo
Endomondo: Výlet na Monte Isola
Piramidi di Zone a Monte Guglielmo

Když Ryanair ohlásil novou linku Ostrava - Bergamo, neváhal jsem a hned koupil první levné (zpáteční za 430 Kč) letenky na listopadový prodloužený víkend. Než jsem ale stačil zbantovat další lidi, cena letenek stoupla a nikomu už se nechtělo. Nakonec se ale přidal ještě Henry, který žije v Londýně, s kamarádkou Jo a nakonec i Martin, na kterého ještě vyšly relativně levné letenky z Ostravy.

Iseo

Po příletu se přesouváme busem (cca 2E, jízdenku je třeba koupit předem v automatu na zastávce) k hlavnímu nádraží, kde už na nás čeká Henry. Po krátké procházce městem se přesouváme do malé útulné hospůdky , kde se nám i přes jazykovou bariéru daří bez větších problémů objednat :D Pak už vyzvedáváme Jo, kupujeme si lístky na vlak (nezapomeňte si je označit na nádraží) a vyrážíme do Brescii. Vlak do Isea nám má jet z nástupiště 2 s poznámkou "ovest". Ovest se nám najít nedaří a tak nám poslední dnešní vlak ujíždí těsně před nosem (no jo, ovest znamená západ, tak je nástupiště kousek vedle, ale to jsme v tu chvíli nevěděli). Voláme Silvii, u které máme přes Airbnb (pokud se zaregistrujete a objednáte ubytování přes můj odkaz, dostaneme každý 600 Kč slevu) zařízené ubytování a za necelou půlhodinku nás vyzvedává její sestra. Ta, zdá se, příliš nezná své auto, a tak chvíli jedeme se zapnutými dálkovými světly, které neví, jak vypnout. Předává nám klíče od útulného podkrovního bytu a jede zpátky do Brescii.

Výlet na Monte Isola

Ráno nespěcháme, protože má stejně pršet. Na pátečních tradičních trzích je k dostání hlavně oblečení a tak snídani kupujeme v nedalekém supermarketu.

Pak z přístavu za 3.50E pokračujeme lodí na nedaleký ostrov Monte Isola, který mj. před pár lety proslavili umělci Christo a Jeanne-Claude, když k ostrovu dočasně vytvořili dva chodníky.

Cestou po uhlazených klouzajících kamenech pomalu stoupáme nahoru k svatyni Madonna della Ceriola. Je těsně před západem a celý vrcholek se halí do mlhy.

Večer (většina hospod a restaurací na odpoledne zavírá a otevírají až kolem 6-8 večer) ještě navštěvujeme suterén restaurace Trattoria Gos, kde si dáváme místní pivo. K němu dostáváme od "silného" pokérovaného číšníka (který pouštěl Rancidy a různé Oi! a punk) chipsy a po chvíli i místní speciality na ochutnání - sýr, šunku a cibulovou marmeládu s pečivem.

Konečně hory - Piramidi di Zone a Monte Guglielmo

V sobotu ráno vstávám jako první a sám vyrážím vlakem do Marone (cca 2E za lístek), odkud stoupám k místní atrakci - Piramidi di Zone, které vznikly postupnou erozí.

Dále chci pokračovat na Monte Guglielmo (1948 m.n.m.), na který vede několik tras. Samozřejmě si vybírám tu nejhorší :D Sentiero della Valle di Gasso začíná na mírné asfaltce a poté prudčeji stoupá kolem potůčku v údolí.

Já se z ní ale nahoře odpojuji na Sentiero di Tress - Passei - I Gnaf, která je docela peklo! Nepříliš prošláplá cesta chvílemi mizí a zase se objevuje, do klouzavých prudkých svahů musím občas po čtyřech. Po chvíli se ale cesta pokládá a já kráčím mlhou dále podél srázu.

V asi 1500 výškových metrech se objevuje mléčná farma a kousek výše další, v takové výšce bych ji nečekal.

To už ale docházím k chatě a mířím bahnitou cestou rovnou na vrchol, kde se nachází i kostel Bertino.

Po krátké pauze scházím dolů - mlha se rozestupuje a já raději volím jinou cestu a po asi hodině a čtvrt už jsem zpátky u pyramid, kde mě čekají ostatní.

Cestou zpátky se ještě stavujeme v obchodě, kde nám hned u dveří dávají ochutnat místní muškát, nějake susenky a buchtu, trošku nás to zdrží, takže nám zase málem ujíždí vlak. Po návratu do Iseo jdeme na večeři (pokud se vás servírka ptá, jeslii svůj steak chcete "pokokota", zadržte smích, poco cotta znamená rare :D) a pak zapadáme do malé hospůdky Holden Pub, která se na facebooku představuje jako "The Smallest Pub in Italy". Příjemné prostředí, super obsluha, dvě piva na čepu a nespočet v lahvích. Jo, tady chvilku zůstaneme, pro mě asi top podnik, který jsme měli tu čest tady navštívit :) Jo barmanovi navrhuje, že mu dá aspoň dobré hodnocení na TripAdvisoru, ten to odmítá s tím, že tady chce místní a tak či tak už teď malý bar praská ve švech.

Bergamo

V neděli vyrážíme do Bergama, abychom si ještě před odletem prohlédli město. Ve vlaku Martin zjišťuje, že v bytě nechal v šuplíku na památku trenky, ponožky a funkční triko :D Vracet už se ale nebudeme, stejně ani nemáme klíč. Bergamo je opravdu turistické centrum, strašně moc lidí a hezké památky, míříme přímo do starého města - Città Alta a po krátké prohlídce a prodírání se davy lidí zapadáme do restaurace Il Circolino, která nám byla doporučena. A právem.

Plánovaný bus na letiště nestíháme, málem ale ani ten další :D V trafice poblíž autobusového nádraží (jízdenky se prodávají vždy buď v automatech nebo nějakém obchodě poblíž) kupujeme jízdenku a přes dopravní zácpu míříme na letiště.

Podobné články
© 2017 Pavel Třupek